Lesní chaloupky
Byl jeden z těch prvních podzimních, ještě teplých, ale už mlhavých dní a my jsme se rozhodli jít bydlet do lesa. Bydlet s elegancí! Do svého příbytku. Správně jsme se na to oblékli, chtělo to už něco teplejšího a vrstveného, už i kulicha, na nohou se skvěly gumáky nebo teplejší botky. Šly obě třídy prvňáčků, a tak cestou od školy probíhaly živé debaty, protože my se všichni známe a už po cestě se vytvářely skupinky, které si děti sestavovaly podle kamarádství a podle toho, kdo s kým chtěl sdílet stavbu chaloupky.
Co vyžaduje stavba lesních chaloupek? Pěkné přírodní místečko, velké kameny, keře, mech, lišejníky, uschlé větvičky, listí, kůru. Z toho všeho postavíte dům jako malinu. A tak jsme se rozdělili na skupinky, dva chlapci chtěli stavět sami, zajímavou skupinkou byl jeden chlapec a tři děvčata a jinak to byl mix kluků i děvčat. Děti se daly do práce, bylo hezké je pozorovat, povzbuzovat a radit. Všichni byli moc pracovití. Dospělí mezitím přichystali kůru kůrovcem napadeného stromu, houby a pár dalších přírodnin k poznávání, čehož se děti rády zúčastnily. Víte, že stromy napadené kůrovcem se také umí bránit? A jak? Nejprve vyloučí hodně pryskyřice, do které se brouci namočí a z této lepkavé pasti se nedostanou. Pokud je brouků moc, vyšle strom varovné signály pro ostatní stromy, aby se nachystaly na invazi kůrovce.
Po určitém čase jsme děti svolali do houfu a zahájili jsme prohlídku lesních chaloupek. Každá skupina si připravila povídání o stavbě, jak a proč to mají zrovna takto, děti dávaly svým chaloupkám názvy jako mají hotely nebo třeba podle materiálu. Měly důvtipně připravenu oddělávací stěnu nebo střechu, aby bylo vidět, jak to vyštafírovaly uvnitř chaloupky. Interiér střídaly s ukázkou zahrádek, sportovišť a cest. Děti měly hodně otázek, bavilo je chválit ty druhé a my dospělí jsme si to užívali také. Stala se nám jen jedna drobná nehoda – chlapec, který stavěl sám, svou chaloupku nenašel. A tak tam na nás čeká dodnes. Samozřejmě chaloupka.
Fotografie ZDE
